Nanostříbrný prášek se spolu s vločkovitými a sférickými stříbrnými prášky používá hlavně ve vodivých pastách pro polymerní vodivé materiály. V závislosti na požadavcích na absorpci a vodivost oleje lze míchat a používat různé stříbrné prášky. Mají širokou škálu aplikací v různých oblastech, jako je vědecký výzkum, průmysl a biotechnologie. Někteří lidé si myslí, že po zakoupení mohou prášek nanostříbra rozptýlit přímo ve vodě, ale to není možné. Může snadno způsobit aglomeraci prášku. Efektivní disperze prášku nanostříbra lze dosáhnout pomocí následujících metod:
Materiály typu I a typu II jsou termíny používané k popisu krystalové struktury kovů a polovodičů, která je nezbytnou součástí jejich vlastností a aplikací. Materiály typu I mají krychlovou strukturu centrovanou na tělo, zatímco materiály typu II mají kubickou strukturu centrovanou na obličej. Jak tedy můžeme rozlišit materiály typu I a typu II?
Nanočásticová transmisní elektronová mikroskopie (TEM) je důležitou mikroskopickou technikou široce používanou k pozorování a charakterizaci struktury a morfologie nanočástic a materiálů.
ICP (Inductively Coupled Plasma): ICP je technologie široce používaná v oblastech analytické chemie a materiálových věd. Lze jej použít ke stanovení obsahu a složení prvků v nanomateriálech. Přeměnou vzorku na plynné ionty a použitím generovaného spektra plazmatu ke stanovení koncentrace prvků.
Použijme příklad pro ilustraci, jak ředit disperzi nanostříbra: Za předpokladu, že máte vzorek obsahující disperzi nanostříbra o koncentraci 100 mg/ml, chtěli byste jej naředit na 10 mg/ml. Chystáte se použít deionizovanou vodu jako ředící rozpouštědlo.
Stříbrný prášek slitiny mědi je slitina složená ze dvou kovů, stříbra a mědi. Prášek je obvykle šedobílý, s vyšší tvrdostí a pevností, dále s vynikající vodivostí a tepelnou vodivostí a také s dobrou chemickou stabilitou.